Na sociálních sítích se dnes rozhořela bouřlivá diskuze týkající se rozdílů mezi jednotlivými verzemi Androidu (zejména 2.3.X vs. 4.0.X) a jeho využitelnosti na levnějších přístrojích. Snad každý uživatel má na tuto problematiku vlastní názor, objevuje se zde však celá řada nepřesných a nepravdivých informací, které jsou jen slepě opakovány. Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodl sepsat tento článek, který i přesto, že se nachází na WMManii, tedy webu zaměřeném na Windows Phone, dokáže být k Androidu objektivní. Základem jsou především mé dlouholeté zkušenosti vycházejících ze servisování Androidích zařízení a běžného používání tohoto systému (přístroj s Androidem používám každý den již řadu let).

Android 4 jako dospělý a vyzrálý systém?

Obecně panuje názor, že Android s příchodem verze 4.0 dospěl a stal se z něj plnohodnotný operační systém, který je možno pohodlně používat. V této souvislosti se také často kritizují předchozí verze (nejčastěji 2.3.X), které jsou považovány za „nedozrálé“ nebo snad i „špatné“. Právě tento okamžik je zlomový a plný nepravdivých domněnek.

Android 4 převážně pro výkonnější zařízení

První věc, kterou je třeba brát v úvahu, je ta, že Android 4 ve většině případů dostávání až novější a výkonnější zařízení (ať už přímo z výroby, nebo pomocí aktualizací). Je tedy zřejmé, že pokud máte v telefonu Android verze 4 a vyšší, přístroj by měl být dostatečně výkonný. V tuto chvíli tedy systém automaticky lépe pracuje, méně se zasekává či padá. Není to však jen zásluhou systému, ale především lepšího hardwaru. Z tohoto faktu také plyne, že názory široké veřejnosti jsou dosti zkresleny, protože první zkušenosti s novou verzí systému pocházejí právě z nových zařízení.

Druhým faktorem, který pohled na Android 4 značně ovlivňuje, je i samostaný vývoj uživatelských rozhraní výrobců. Běžná praxe výrobců je totiž taková, že spolu s aktualizací systému přináší i aktualizované uživatelské rozhraní. V tomto případě je tak uživatel "zmaten" a nedokáže objektivně posoudit, které vylepšení je systémové a které přináší výrobce.

Čistý systém x nadstavby výrobců

Pokud tedy budeme objektivní, je zcela nezbytné porovnání obou verzí na stejném zařízení. V tuto chvíli však nastává druhý, a snad ještě zásadnější problém, který spočívá v rozdílnosti čistého systému a systému doplněného o grafické/funkční nadstavby jednotlivých výrobců. Porovnání je tedy nutno řešit odděleně.

Čistý Android verze 4.0 – jen dílčí změny

V první řadě se zaměříme na čistý systém, kde jsou rozdíly nejzásadnější. Dle Googlu (oficiální zdroj informací) je možno v Androidu verze 4 nalézt změny a novinky uvedené níže (vybrány jsou pouze ty nejdůležitější). Ke každé položce barevně doplním její alternativu v Androidu nižší verze (2.3).

• Možnost ovládat systém na přístrojích bez hardwarových tlačítek (nová lišta s tlačítky Domů, Zpět a Přepínání aplikací přímo na displeji) – Většina současných přístrojů tuto funkci vůbec nevyužívá, protože by bylo ubíráno drahocenné místo na displeji. Standardem jsou stále klasická dotyková tlačítka.
  
• Nová uzamykací obrazovka – Možnost odemčení přes přední kameru, další ikony (zástupci) pro spouštění libovolných aplikací, bez nutnosti odemykat displej – Možno řešit doinstalováním aplikace z Marketu. Rozpoznávání obličeje nefunguje příliš spolehlivě.
  
• Drobné změny v notifikační liště – přístupná z uzamčené obrazovky, možnost mazat jednotlivé položky)
• Hlavní obrazovka – jednodušší vytváření složek (více ikon „na sobě“), změna velikosti widgetů – Možnost stáhnout alternativní launcher. K dispozici je obrovský výběr. Každá z těchto aplikací navíc zvládne podstatně více (měnit mřížku plochy, animace, gesta apod.). Např. Go Launcher, ADW Launcher apod.
  
• Nabídka aplikací – Rozdělena do dvou záložek. Prví obsahuje aplikace, druhá widgety. Přímo z nabídky možno aplikace odinstalovat. – Nabídka aplikací je standardní součástí každého launcheru. Ty alternativní opět nabízení další funkce pro správu a nastavení.
  
• Přepínání aplikací – Místo ikon budou zobrazeny náhledy spuštěných aplikací.
• Správce kontaktů – graficky přepracovány, možnost provázání se sociálními sítěmi – Opět možno nainstalovat alternativní aplikaci pro kontakty, která vše zvládne podstatně lépe než ta výchozí. Např. Go Contact apod.
  
• Aktualizované verze většiny výchozích Google aplikací (Gmail, E-mail, Kalendář apod.) – Většinu aplikací je možno stáhnout samostatně z Marketu ve své aktualizované podobě (Gmail, kalendář, atd.)
  
• Nativní možnost pořizování screenů obrazovky pomocí stisknutí tlačítek Volume Down + Power – Možno řešit aplikací.
  
• Lepší podpora a provázanost s NFC – NFC je zatím funkcí, která je využívána velice okrajově.
  
• Nový webový prohlížeč – nové jádro, rychlejší vykreslování, offline čtení, synchronizace s Google Chrome – Na Marketu je možno stáhnout přímo aplikaci Chrome pro Android (lepší funkce).

Z přehledu výše plyne, že v Androidu 4 jsou sice integrovány nové a zajímavé funkce, které bezpochyby tento systém vylepšují a posouvají na další úroveň, avšak i průměrný uživatel Androidu 2.3 může většinu těchto funkcí získat doinstalováním několika málo aplikací. Ba naopak pomocí těchto aplikací získá podstatně lepší funkce (instalovat je tedy bude i nejeden uživatel Androidu 4). Integrace nových funkcí v Androidu 4 také přináší zvýšení náročnosti celého systému. Toto zvýšení je skutečně reálné a v praxi ověřené. Přístroje s horším hardwarem jsou po aktualizaci výrazně pomalejší (Doinstalování jednotlivých aplikací se na výkonu podepíše jen minimálně.).

Android verze 4.0 s nadstavbami výrobců – velká hardwarová náročnost

Samostatnou kapitolou je Android obohacený o různorodé grafické a funkční nadstavby jednotlivých výrobců. V podstatě každý výrobce zcela zásadně ovlivňuje funkčnost celého systému. Úmysl je zřejmý a dá se říci, že i chvályhodný. Každý výrobce se totiž snaží nabídnout svému zákazníkovi něco navíc a od své konkurence se odlišit. Bohužel ne každý dobrý úmysl přináší reálný užitek. Grafické nadstavby sice doplňují zajímavé funkce, ale jsou vykoupeny (někdy až neúměrně) vysokou hardwarovou náročností. Chod samotného zařízení se tak výrazně zpomalí. Nejvíce je tento problém patrný u méně vybavených modelů. Právě toto je důvod, proč jsou zařízení s Androidem vybavena čtyřjádrovými procesory a gigabajty operační paměti. Něco přeci musí zajistit plynulý chod všemožných nadstaveb a vylepšení. Jako důkaz je možné uvést i porovnání s konkurencí (iPhone, Windows Phone), kde je prostředí přístrojů i přes podstatně horší hardware (dvoujádrové procesory apod.) stejně rychlé (ve většině případů však zásadně rychlejší). V praxi tedy „nadupaný „čtyřjádrový“ Android jen stěží svou rychlostí (operačního systému) stačí na průměrný Windows Phone.

Grafické nadstavby výrobců jsou také hlavním důvodem naprosté minimalizace rozdílů mezi jednotlivými verzemi operačního systému. Google sice implementuje do systému nové funkce, ale výrobce je stejně „překrytuje“ svými alternativami a uživatelským rozhraním. Běžný uživatel se tak po tlakem mediální masáže zmiňující nové funkce často oddává pocitu, že novou verzi nutně potřebuje. Po dlouhých měsících čekání (než (a pokud) se výrobce rozhodne aktualizovat i jeho přístroj) však zjišťuje, že jeho „vysněná“ aktualizace nepřináší v podstatě nic tak zásadního. Jako důkaz mohu uvést aktualizaci přístroje Samsung Galaxy Note, kterou jsem mimo jiné také podstoupil. Na přiložených obrázcích níže si můžete všimnout, že rozdílů je skutečně minimum (drobné změny v nastavení a správci úloh).

Android 2.3.7 na Samsungu Galaxy Note

Android 4.0.4 na Samsungu Galaxy Note

Odstavce výše tedy jasně vyvracují obecně platnou domněnku, že Android 4 je revoluční systém, který přináší zásadní změny. Zejména kvůli výrobcům a jejich grafických nadstavbám běžný uživatel zaznamená jen minimum změn, které navíc ve většině případů může řešit pomocí aplikací (zdarma) stažených z Marketu.

Má smysl Android na levných zařízeních?

Osobně považuji systém Android za velice kvalitní a sám jej používám. Zastávám však názor, že tento systém má skutečně smysl až u zařízení s cenovou 7000 Kč a výše. Většina levnějších zařízení totiž nedisponuje dostatečným výkonem, který by zajistil plynulý a bezproblémový chod tohoto systému (resp. nadstaveb výrobců). Paradoxní na tomto názoru je fakt, že hlavní rozkvět Androidu je v poslední době z drtivé většiny zajištěn právě zařízeními s cenovou do 7000 Kč. V tomto kontextu je však nutné chápat nákup těchto přístrojů do značné míry jako následek celospolečenského tlaku („když to má kamarád, musím to mít také“) a naprosto mizivé konkurence. Zajímavé také je, že ačkoliv jsou zařízení do 5000 Kč vybavená Androidem hůře použitelná, jejich uživatelé jsou s nimi spokojení. I když tento názor vyvrací text výše, je zcela logický. Většina uživatelů totiž stále používá svůj mobilní telefon pouze pro volání a SMS (příležitostně sociální sítě) a základní nedostatky se jin tedy v podstatě vyhýbají. Z odborného (praktického) pohledu však na těchto zařízeních plnohodnotně (=plynule, rychle a s využitím všech funkcí) Android doplněný o nadstavby výrobců používat prostě nelze (především kvůli nedostatečnému výkonu zařízení). Na této skutečnosti nic nezmění ani všemi „uctívaný“ Android 4, který je naopak ještě náročnější.

Odstavec výše však pouze popisuje současný stav. S přibývajícím časem však bude klesat cena výkonnějšího hardwaru a levnější zařízení budou stéle lépe (plnohodnotně) využitelná. Je však otázkou, jak rychle porostou nároky samotného systému a nadstaveb výrobců.

Problém s nekompatibilními a nebezpečnými aplikacemi

Na úplný závěr se ještě dotknu masovému používání Androidu v souvislosti s aplikacemi. Z obecného pohledu existuje pro Android velké množství kvalitních aplikací. Pokud však celkový počet kvalitních aplikací porovnáme s počtem všech aplikací na Google Play, zjistíme, že se jedná o mizivé procento. Uživatel je tak doslova zavalen obrovským množstvím nevyužitelného „balastu“, který je v mnoha případech také „nebezpečný“. Především pak uživatel nezkušený (jichž je stále většina), považuje oficiální obchod s aplikacemi za bezpečný a v tomto kontextu také postupuje (instaluje vše, co jej zaujme). Tímto na první pohled nevinným postupem velice rychle narazí na zcela zásadní problémy s rychlostí a stabilitou svého přístroje. Obrovským rizikem je také rostoucí míra výskytu různých „virů“ a spywaru. Pokud Google v tomto směru nezakročí (což se pravděpodobně nestane), budou muset tento stav uživatelé řešit sami pomocí různých „antivirů“ apod. Bohužel jak je známo, každý takovýto program je jen další zátěž pro již tak poddimenzovaný hardware levných zařízení.