Vývoj portování Androida na HD2 byl velice bouřlivý. Od prvotních téměř nefunkčních verzí se díky široké komunitě dokázal tento systém propracovat a do dnešní téměř 100% funkčnosti, která je je srovnatelná s přístroji, které byly pro Android přímo navrženy. Uživatelé, kteří chtějí na HD2 Android používat, mají na jednu stranu obrovský výběr z různých typů a verzí, na druhou stranu je vše celkově velmi nepřehledné. Na začátku tohoto článku se tedy pokusím stručně vysvětlit základní odlišnosti jednotlivých verzí a poté se zaměřím na nejlepší SD sestavení Androida.

Android na HD2 obecně:

Samotný systém Android je stále vyvíjen a vznikají nové (lepší) verze, které jsou číselně odlišeny. V současnosti se nejčastěji setkáme s Androidem 2.2 Froyo a 2.3 Gingerbread. Popisem rozdílů mezi těmito základními verzemi se budeme věnovat v samostatném článku. Tento základní systém je však dále rozvíjen a upravován uživatelskou komunitou, resp. různými programátory. Vznikají tak různě modifikované verze po funkční i grafické stránce. V praxi se pak můžeme setkat s nepřeberným množstvím odlišně kvalitních sestavení, které mají své zastánce i odpůrce. Nedá se tedy příliš objektivně vybrat nejlepší verzi, která bude všem vyhovovat. Ve většině případu je nutné, aby si každý uživatel vyzkoušel několik alternativ, a sám vybal tu, která mu bude nejvíce vyhovovat.

V současnosti se Android na HD2 dělí ještě na 2 základní větve. Ve článcích a fóru se tak můžeme setkat s označením SD a NAND:

SD verze, jak již název napovídá, obsahuje systém, který se kopíruje a spouští z paměťové karty.
- Výhody: Možnost používání Windows Mobile i Androidu v jednom přístroji (možnost přepínání mezi systémy po restartování přístroje).
- Nevýhody: Vyšší spotřeba přístroje při používání Androidu (2x vyšší než u WM); Systém je mírně pomalejší a můžou se objevovat různé drobné prodlevy při používání. V současnosti ustává vývoj jednotlivých verzí.

NAND verze se nahrává přímo do paměti přístroje místo původního systému Windows Mobile a uživatel tak získává plnohodnotný systém Android.
- Výhody: Plnohodnotný systém Android vč. standardní spotřeby a rychlosti systému; Značný vývoj jednotlivých verzí.
- Nevýhody: Nemožnosti i nadále využívat Windows Mobile.

Nejlepší SD verze Androida:

V současnosti se veškerý vývoj zaměřuje téměř výhradě na klasické NAND verze Androida. Původní SD verze však mají své kouzlo a řada uživatelů si je velice oblíbila (vč. mě), hlavně kvůli možnosti kdykoliv bez problému přepnout na Windows Mobile, a využívat tak výhody obou systémů v jednom přístroji. SD verzí v průběhu několika předchozích měsíců vznikla celá řada. Těch skutečně povedených a dobře fungujících je pouze několik. Kromě dvou níže zmíněných ještě doporučuji zajímavé alternativy v podobě Jaws-MIUI sestavení, které se vyznačuje zejména možností jednoduché úpravy vzhledu, a také SuperRAM FroYo sestavení, které je velice rychlé a spouští se přímo z operační paměti RAM. Osobně však preferuji klasické verze pocházející z HTC Desire HD obsahující nové HTC Sense, které přináší oproti konkurenci řadu výhod. Konkrétně mám velice dobré zkušenosti se sestaveními označenými jako MDJ FroYo HD v.4.3 a MDJ Revolution HD v.1.2.

V obou výše zmíněných verzích funguje snad vše, co by u plnohodnotného Androida fungovat mělo, vč. možnosti synchronizace s PC přes aplikaci HTC Sync. Zůstává tu však stále nevýhoda ve dvojnásobné spotřebě baterie a občasných drobných prodlevách při používání systému. Prakticky se ale dá systém 100% použít při každodenní práci bez jakýchkoli zásadních omezení. Obě verze jsou po funkční stránce velice podobné. Liší se zejména grafickými úpravami v podobě jiného systémového písma a grafických doplňků a úprav.

MDJ FroYo HD v.4.3:

MDJ Revolution HD v.1.2:

Další užitečné informace týkající se MDJ Froyo HD naleznete v samostatném článku, v našem fóru, popř. ve fóru autora.