Čipset mobilního telefonu obsahuje kromě procesoru také skoro všechny ostatní výkonné součástky. WiFi, bluetooth, GPS modul a také modul obstarávající samotné bezdrátové telefonování a data přes GSM a WCDMA sítě. Kromě toho jsou v čipsetu k nalezení grafické a zvukové čipy. Co se čipsetu netýká je interní paměť (třeba ty 4 GB u Diamondu) a veškerý hardware - displej, klávesnice, reproduktor, mikrofon, baterie... Samotný čipset může mít formu jednoho čipu (Qualcomm MSM7201A) nebo několika samostatných čipů.
Čipsety obsahují hlavně procesor na který jsou navěšeny periferie (to ostatní). Samotný procesor je v případě mobilních telefonu s Windows Mobile vždy postaven na architektuře ARM. V tomto jsou stejné i platformy Qualcommu i Ericssonu, obě jsou založené na ARMu. A tady podobnost končí.
Zajímavostí je, že název společnosti ARM je zkratkou původního názvu Advanced RISC Machines, kde druhé slovo hraje důležitou roli. RISC je další zkratkou, tentokrát označující skupinu procesorů Reduced Instruction Set Computer (česky počítač s omezenou sadou instrukcí). Kromě ARMu do skupiny RISC patří také MIPS (Sony PlayStation I a II, PSP), Power Architecture (dřívější Macy, Microsoft Xbox 360, Nintendo Wii, Sony PlayStation 3), Alpha nebo Sun SPARC. Opakem RISC je potom CISC (Complete Instruction Set Computer, počítače s plnou instrukční sadou) kam patří procesory Intel a AMD v současných PC, tedy platformy x86 a x86-64 (AMD64).
Současný Qualcomm MSM7201A obsahuje jádro ARM1136EJ-S, 32bitový procesor vyrobený 65 nm technologií. Byl představen někdy před rokem 2006. Jak napovídá číslo, patří do skupiny ARM11. Obsahuje instrukční sadu ve verzi ARMv6 která byla představena v roce 2001. Procesory ze stejné skupiny pohání třeba všechny novější Nokie. Další částí čipsetu MSM7201A jsou komunikační modulu QDSP4500 a QDSP5000 (QDSP = Qualcomm Digital Signal Processing) které se starají o GSM, WCDMA a přidružené záležitosti. Tyto moduly jsou obestavěny kolem koprocesoru založeném na starším jádře ARM9 s nižším taktem. Logicky se nejedná o druhé jádro ale pouze o komunikační koprocesor neboť ARM9 se zde stará pouze o jeden specifický úkol a tím ulehčuje procesoru. Dále je vestavěn navigační modul gpsOne (taktéž od Qualcommu) a grafický čip ATi Imageon. Zbylé součásti jsou nejspíše produkcí Qualcommu. Podstatné však je, že výrobu většiny částí platformy a všechnu kompletaci provádí Qualcomm. To umožňuje vysokou integraci a hlavně nižší cenu - jednoduše napsáno to znamená, že všechny součásti (procesor, bezdrát, navigace, grafický čip...) jsou natěsnány do jednoho brouka a celé to je levné.
Bohužel papírové parametry mobilní platformy nejsou všechno. Jak se přesvědčilo mnoho majitelů HTC je důležitá také možnost implementace. A zde to celkem selhává neboť Qualcomm není trvale schopen dodávat kvalitní ovladače které umožní operačnímu systému plně využít možností čipsetu.
Ericsson Mobile Platform kterou bude HTC také používat je, jak název napovídá, vyrobena Ericssonem. Přesněji se velmi pravděpodobně bude jednat o typ EMP380. Tato platforma byla představena na jaře roku 2008 a v první polovině letošního roku by měla být dostupná komerčně. Právě v zařízeních HTC (i jinde). EMP380 od Ericssonu je založena hlavně na procesoru Texas Instruments OMAP3430. Jeho jádro je prvním mobilním procesorem ARM, který je navržen pro 65 nm výrobní technologii. Jeho označení je ARM Cortex A8 a typově je asi o tři roky mladší než ARM11. Ostatně ARM11 je sice nyní vyráběn 65 nm technologií ale byl na ní převeden v průběhu výroby. Původně se vyráběla jádra této skupiny 90 nm technologií. Navíc nový ARM Cortex již obsahuje novější instrukční sadu verze ARMv7-A.
Procesor vyrábí Texas Instuments a to na označení Ericsson Mobile Platform nestačí, že? Takže procesor sám poputuje k Ericssonu, kde k němu bude připojena komunikační část. Bohužel se mi nepodařilo zjistit její specifikace, kromě toho že se jedná o 3.5G (tedy HSPA - HSDPA + HSUPA). Stejně tak není jisté, jaké další součásti bude EMP380 obsahovat. Texas Instruments je schopný ke svému procesoru OMAP3430 vyrobit a připojit vše potřebné - grafický akcelerátor (2D i 3D), WiFi, bluetooth... Otázkou je kolik z toho bude vyrábět opravdu TI a kolik z těchto součástí dodá Ericsson. A také z jakých zdrojů.
Tak či onak je základem Ericsson Mobile Platform jeden z nejmodernějších procesorů, které lze v mobilech použít. Rozdíl mezi ARM11 a ARM Cortex A8 je trojnásobek - procesorové jádro EMP poskytne 3x vyšší výkon při menší energetické náročnosti. Ale nezáleží jen na jádře procesoru ale také na periferiích, které bude čipset obsahovat, a na driverech. Nicméně procesory Texas Instruments OMAP (třeba legendární OMAP850) se v historii již mnohokrát osvědčily. Rozhodnutí HTC použít EMP je rozhodně nadějné.
Pro milovníky megahertzů jen dodám že doporučená taktovací frekvence jádra ARM Cortex A8 je 600 až 1100 MHz. Tam kde Qualcomm MSM7201A končí, tam nový Texas Instruments OMAP3430 (potažmo Ericsson Mobile Platform 380) bude začínat. Pro srovnání osmisetmegahertzový Marvell PXA930 (Tavor-P) použitý v ASUSu P565 má doporučenou maximální taktovací frekvenci lehce nad 600 MHz.
