Velmi často se setkávám s běžnými uživateli, kteří se udivují nad tím, že musí za nějakou mobilní aplikaci zaplatit. Někteří tímto dokonce zcela opovrhují a snaží se udělat vše proto, aby se platbě vyhnuli. Skutečně rozumných uživatelů, kteří chápou význam ceny aplikací, je stále velice málo. V podstatě se ani není čemu divit, když žijeme v době, kde hlavním prostředkem pro získání filmů a hudby je server uloz.to a jemu podobné. Samozřejmě i tento přístup se mnozí snaží obhájit např. přemrštěnou cenou za distribuci, nemožností pohodlného (legálního) způsobu nákupu apod. Ať už jsou ovšem důvody jakékoliv, vždy se jedná o pouhou krádež, které je ale ve vztahu k elektronického obsahu stále chápána jinak (mírněji).

V případě mobilních aplikací a zejména těch lokálních je však situace výrazně odlišná. Zde již těžko budeme hledat výmluvy na cenu, když se drtivá většina aplikací pohybuje v rozmezí 20-60 Kč, či na špatnou dostupnost a distribuci, když je možné aplikaci zakoupit na 2 kliknutí. Stejně se však najde velké procento uživatelů, kterým stojí zato hledat složité postupy a stahovat různě upravené soubory jen proto, aby se platbě 20 Kč vyhnuli. Toto samozřejmě platí např. u Androidu, kde existují cesty, jak za placenou aplikaci neplatit. V případě Windows Phone je situace jiná a uživatelé nemají na výběr. I přesto si však neodpustí dotčené komentáře a kritiku na stranu vývojářů aplikací.

Představa bezplatné aplikaci je iluze

V této chvíli je však třeba si uvědomit, že danou aplikaci někdo musel vytvořit, což něco stojí (čas, finance apod.) a někde se to promítnout musí. Obecně je představa o bezplatné aplikaci spíše iluze. Samozřejmě existují, ale jejich vývoj je financován jiným způsobem. Velká část aplikací zdarma pochází od společností, které je využívají k přístupu ke svým (jiným způsobem) placeným službám. V praxi se jedná o různé e-shopy, banky, mobilní operátory apod. Tyto aplikace tak v podstatě jen slouží k obsluze (přístupu) a jejich „placení“ je realizováno prostřednictvím dalších služeb či zboží. Pokud se však zaměříme na klasické vývojáře, jejichž aplikace mají především praktickou funkci, o distribuci zdarma nemůže být příliš řeč. Pokud již aplikace zdarma je, ve většině případů obsahuje alespoň reklamu. Samozřejmě se najdou vývojáři, kteří programují své aplikace jen tak pro zábavu, ale takovýchto lidí je relativně málo. V konečném důsledku tak každý vývojář chce na své aplikaci vydělat, nebo alespoň zaplatit čas, který vývojem strávil. Prostě se jedná o podnikání jako každé jiné.

Grafy pochází z roku 2012. Dá se však předpokládat, že podobné procentuální zastopaní platí i dnes.

Kolik vydělají vývojáři?

Neinformovaní uživatelé se také chybně domnívají, že vývojáři aplikací na jejich úkor jen bohatnou. Skutečnost je taková, že pokud chce vývojář na aplikaci skutečně vydělat nebo alespoň se slušně uživit, musí vymyslet něco, co bude globálně úspěšné. Taktových aplikaci v konečném součtu není mnoho (v poměru k celkovému množství dostupných).

V tomto kontextu je třeba si také uvědomit, že cena, kterou uživatel za aplikaci zaplatí, zdaleka neputuje v plné výši vývojáři. Po cestě je několikrát snížena na někdy až velmi nezajímavou hodnotu. V první řadě se z původní částky strhne poplatek pro distributora (v našem případě Microsoft), který se pohybuje ve výši 30%. Následují další zahraniční daně a srážky (obvykle evropská daň ve výši 15%, od nového roku 21%). Zapomenout také nesmíme na český daňový systém.

U některých aplikací je navíc třeba počítat s dalšími výdaji např. za licence, hosting, platby poskytovalům dat apod. Příkladem může být naše aplikace WMM Jízdní řády, kde z ceny nezanedbatelou část tvoří poplatek za poskytnutí dat.

Příklad
Z české aplikace na Storu stojící 20 Kč je po všech zahraničních srážkách připsáno na účet vývojáře cca. 12-13 Kč (v závislosti na aktuálním kurzu). Tuto částku je třeba v ČR ještě zdanit, což znamená odečíst dalších 28% (daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění). Reálně tak vývojář získá cca 9 Kč. Zajímavé je, že pokud tutéž aplikací koupí Brit, výdělek je 16-17 Kč (před zdaněním v ČR).

Výsledná cena aplikace je samozřejmě jen dílčí část koncového příjmu. Další důležitým údajem je celkový počet prodaných licencí. Zde z vlastní zkušenosti můžeme říci, že i u velmi úspěšných lokálních aplikaci pro Windows Phone se prodeje pohybují v jednotkách stovek licencí za měsíc (obvykle výrazně méně než 500). Reálně si tak vývojář takovéto aplikace (zdůrazňujeme, že úspěšné, kterých mnoho není) přijde v součtu na jednotky tisíc korun měsíčně. Samozřejmě částka může být vyšší, pokud je aplikace nabízena globálně.

Příklad
Z předchozího výpočtu víme, že koncový příjem z jedné licence je 9 Kč. Pokud tak vývojář prodá za měsíc 200 licencí, vydělá si pouhých 1800 Kč. Pokud tuto částku přepočítáme na hodiny, a to navíc relativně nízkou sazbou (200 Kč), zjistíme, že reálně zaplacený vývoj je 9hodin/měsíc, což je jen velmi malý zlomek času, který je pro vývoj potřebný.

Nakupujte aplikace a podporujte rozvoj platformy

Z výše uvedených výpočtů, které se zakládají na reálných hodnotách, je zřejmé, že vývoj aplikaci, a to zejména těch lokálních není zrovna výdělečný business. I to je důvodem, proč pro tento systém stále některé lokální aplikace chybí.

Na základě předchozích faktů nabádám všechny uživatele, aby se nebáli za aplikace platit (jejich cena často nepřekračuje ani cenu jednoho půllitru piva či limonády) a podpořili tak jejich autory, kteří když uvidí, že jejich vývoj dává smysl, jistě pro vás připraví i další praktické aplikace.