Když Microsoft poprvé představil operační sytém Windows Phone, byl v podstatě zcela odlišný od veškeré konkurence. Nemám teď na mysli „metro“ a pověstné dlaždice, ale spíše striktní požadavky na používání systému. Každé zařízení např. muselo splňovat někdy i poměrně přísné hardwarové požadavky, aplikace procházely důkladnou kontrolou a vše tak nějak nutilo výrobce a vývojáře aplikaci vytvářet „prostředí“, které bude mít řád, bude funkční a spolehlivé. Jak se ovšem záhy ukázalo, každý požadavek něco stojí a i když původní záměr byl více než správný, jeho reálná implementace poměrně váznula. Výroba „speciálních“ zařízení pro Windows Phone se výrobců zbytečně prodražovala a když navíc systém nezískal takovou oblibu, jak se předpokládalo, vše se začalo komplikovat.

Microsoft se rozhodl tento problém řešit postupným snižováním svých požadavků a předepsaných limitů. Ačkoliv některé stále platí a zařízení musí určitá kritéria splňovat, jsou podstatně mírnější než kdykoliv dřív, a to navíc v době, kdy jde výkon zařízení nahoru. Tento krok nelze chápat zcela negativně, protože Microsoft se snaží jen vyjít vstříc výrobcům a nabídnout lepší možnosti pro nasazení systému do jejich zařízení, nelze se však zbavit otázky: „Ale za jakou cenu?“

Při pohledu na poslední vývoj systému, aplikací a parametrů nových zařízení se domnívám, že laťka byla snížena až příliš a systému to může zásadně uškodit. Především z důvodu ztráty určité „konzistence“ a stability, na kterou byli uživatelé zvyklí. Systém sice stále poběží plynule i na těch nejslabších zařízeních, a s příchodem WP8.1 dokonce ještě lépe než kdykoliv předtím, ale uživatelé těchto zařízení již nedostanou stejný standard a „uživatelský zážitek“ jako při koupi vyšších modelů. Právě tato vlastnost byla na systému Windows Phone unikátní, a i ta nejlevnější Lumia uměla téměř totéž (samozřejmě ale o něco hůře) co vlajkový model.

A o jakých ústupcích zde vůbec píši? Vše začalo postupným snižováním minimálních požadavků pro zařízení, která již nyní nemusí obsahovat určité senzory, tlačítka pod displejem, spoušť fotoaparátu a mohou využívat méně výkonný hardware. Vzpomeňme například na 4 GB vnitřní paměti u některých loňských modelů, jenž byly téměř nepoužitelné (paměť se postupně zaplnila a v podstatě ji nešlo efektivně pročistit). V tomto konkrétním případě se ale sami výrobci poučili a u následujících modelů obdobnou chybu již neopakovali. Bohužel v současné době jsou zde další úsporná opatření, která výrobci zkouší a v podstatě tak čekají na reakci uživatelů, zdali jim to ještě projde, či nikoliv. Bohužel v této fázi již Microsoft nefunguje jako “směrovač“, který se snaží držet celý ekosystém na určité úrovni.

Výborným příkladem snižujících se požadavků je jeden z posledních modelů Nokie. Konkrétně mám na mysli Lumii 630, která ač nese číslovku „6“, je nástupcem Lumie 520. V případě tohoto modelu je kompromisů možná až příliš. Pokud jste zatím hardwarovou specifikaci blíže nestudovali, mohu zmínit např. absenci dotykových tlačítek pod displejem, která byla nahrazena pouze softwarovými na displeji. Dále zde zcela chybí samostatné mechanické tlačítko pro spoušť fotoaparátu. Lumia 630 je tak v podstatě prvním Windows Phone zařízením v historii, které jej neobsahuje. Bohužel tímto výčet kompromisů u Lumie 630 nekončí. Další problematickou záležitostí je chybějící čidlo pro automatickou regulaci podsvícení displeje a absence přisvětlovací LED diody (blesk) pro fotoaparát. Ačkoliv se samostatně nejedná o žádné zásadní nedostatky, v celkovém součtu je s těmito omezeními při nákupu nutno počítat.

Samotným problémem „upadající morálky“ nejsou jen výrobci, kteří v podstatě jen využívají volný prostor, který od Microsoftu získali, ale také samotný Microsoft, jenž například výrazně změnil postup schvalování aplikací. Je sice chvályhodné, že nové aplikace jsou schvalovány v rámci desítek minut, ale bohužel na úkor pečlivé kontroly. Na Store se tak dostávají aplikace nevalné kvality, které mnohdy využívají i funkce (API), které by oficiálně neměly. Naštěstí v případě Windows Phone se takovéto aplikace mohou projevit pouze tak, že nebudou korektně fungovat, ale díky uzavřenosti systému nemohou natropit žádné větší problémy, což je dnes největším problémem Androidu, kde různé škodlivé aplikace rostou jako huby po dešti.

Účelem tohoto článku nebyla kritika současného vývoje, protože s představením Windows Phone 8.1 se konečně zdá, že Microsoft vykročil správným směrem a pomalu dorovnává náskok konkurence, je však třeba neusnout na vavřínech a nepřipustit, aby se vývoj ubíral cestou Androidu. Jeden už tu je, a pokud se něco v následujících letech výrazně nezmění, Google bude mít v budoucnu spoustu starostí. Předpokládám totiž, že žádný uživatel si nepotrpí na instalaci různých antivirů, firewallů apod. i do svého telefonu.